Poloha

I v habsburské monarchii zůstala hlavním městem Českých zemí, které se v průběhu 19. století staly hospodářsky nejsilnější částí tehdejšího Rakousko-Uherska. Praha se vyvíjela jako významné centrum, kde se stýkala kultura česká, německá i židovská. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stala hlavním městem nového státu. Došlo k rozšíření jejího území a velkému stavebnímu rozmachu. V současné době je milionovým velkoměstem rozkládajícím se téměř na 500 km². Po společensko-hospodářských změnách v roce 1989 Praha prohloubila své historicky silné vazby s dalšími městy nejen střední Evropy a postupně získává stále lepší postavení v kontinentální struktuře velkých měst. Praha tak má všechny předpoklady být dobrým a uznávaným městem.

Praha je významnou metropolí střední Evropy, je aktivním regionem v EU. Má své zastoupení v Bruselu, které napomáhá propagovat město a hájit jeho zájmy. Je také členem mezinárodní sítě Eurocities, která sdružuje velká evropská města a ovlivňuje rozhodování o záležitostech urbánního rozvoje v rámci unijních politik. Hlavní město Praha jako region soudržnosti EU (NUTS 2 dle klasifikace EUROSTAT) patří mezi nejbohatší a nejvýkonnější regiony Evropské unie.

Hlavní město přikládá velký význam vztahům k sousednímu Středočeskému kraji a zejména k území okresů Praha-východ a Praha-západ. Nejbližší zázemí hlavního města slouží dopravním stavbám a technické infrastruktuře důležitým pro Prahu, také však rekreačním účelům obyvatel Prahy. Stále více obyvatel Prahy se sem stěhuje za novým bydlením. Po roce 1990 došlo k výrazné suburbanizaci, tj. k expanzi bydlení v příměstském prostoru (tzv. příměstská suburbanizace). Část Středočeského kraje přímo sousedící s Prahou se rovněž stala místem intenzivní podnikatelské výstavby a také kapacit výzkumu a vývoje. Při křižovatkách radiálních dálničních tras za hranicí Prahy a podél nich došlo k prudkému rozvoji komerčně-industriálních zón.

Hlavní město Praha očekává od středočeského regionu nejen přírodní a rekreační zázemí, ale také další zkvalitnění napojení na technickou a dopravní infrastrukturu, umístění některých zařízení sloužících regionu i hlavnímu městu, zdroje pitné vody, společné řešení problémů s odkanalizováním a hospodaření s odpady atd. Mezi oblasti zvláštního zájmu patří zejména zachování přírodních prvků a krajinného rázu včetně prostupnosti území, přijatelná intenzita využití území, zachování tradičních sídelních struktur, vazba na sociální infrastrukturu a na systémy hromadné dopravy.

Vzdálenosti od vybraných evropských metropolí a českých měst (v km)

Hlavní vnější vazby Prahy v regionu

Zdroj: URM – Územně analytické podklady hl. m. Prahy

Související odkazy

1. Územně analytické podklady hl. m. Prahy (kapitola 2.1 Praha – vnější vztahy)