Základní údaje
| Počet správních obvodů | 22 |
| Počet městských částí | 57 |
| Počet katastrálních území | 112 |
| Počet členů Zastupitelstva hl. m. Prahy | 63 |
Územně administrativní vývoj
Základ pražského osídlení v moderním pojetí města se samosprávou a městskými právy tvořila čtyři samostatná města, a to Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany. Ke spojení do jednoho městského celku došlo až r. 1784, kdy vzniklo statutární město Praha s cca 70 000 obyvateli na území 8 km 2 (v roce 1850 byl přičleněn Josefov, v roce 1883 Vyšehrad).
Do konce 19. stol. (1901) vznikla a k Praze byla připojena předměstí Smíchov, Královské Vinohrady, Žižkov, Košíře, Libeň, Nusle, Vršovice, Karlín, Bubeneč, Podolí, Vyšehrad, Holešovice-Bubny. Ve městě žilo na ploše 19,8 km2 cca 223 700 obyvatel. Další rozšiřování hranic města proběhlo v letech 1922 (Velká Praha) a 1968. V roce 1974 bylo připojeno dalších 30 obcí, Praha dosáhla 496,1 km2.
Dnes se Praha dělí 112 katastrálních území.
Správní členění a řízení města
Postavení Prahy jako hlavního města České republiky je upraveno Ústavou České republiky a zákonem ČR č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Praha se dělí na 57 městských částí, jejichž správní kompetence jsou stanoveny Statutem hl. m. Prahy a spolu s Magistrátem hlavního města zajišťují jak samosprávné, tak zákony určené funkce státní správy. Od 1. července 2001 je v platnosti nové rozdělení Prahy na 22 správních jednotek, jehož cílem je racionalizovat řízení a plánování rozvoje města.
V čele hlavního města stojí primátor. Základními orgány správy města je Zastupitelstvo hlavního města Prahy, v souladu se zákonem o hlavním městě se skládá z 55 až 70 členů. V současné době má 63 členů, z nichž 11 členů tvoří Radu hlavního města Prahy. Rada je ze své činnosti odpovědna Zastupitelstvu, které ji volí. Zastupitelstvo volí také primátora.
Volební období je čtyřleté, poslední volby se konaly v říjnu 2010. Výkonným úřadem je Magistrát hlavního města Prahy se specializovanými odbory a útvary.
Od 1. ledna je Praha na základě ústavního zákova také krajem s názvem Hlavní město Praha. Na rozdíl od ostatních krajů, jejichž struktury se začaly vytvářet až po roce 2000, Praha využívá výhody již existujících organizačních struktur i volených orgánů a rozvíjí své nové funkce jako např. zákonodárnou iniciativu.
Praha se intenzivně zapojuje do dění Evropské unie, v jejímž rámci působí jako region NUTS 2.
