Ekonomika

Výkonnost pražské ekonomické základny jako celku je logicky svázána s vývojem ekonomiky celostátní a v mnoha aspektech, vzhledem ke své otevřenosti, i s ekonomikou celoevropskou a světovou. Proto se i v Praze promítaly a promítají některé nepříznivé globální tendence ve vývoji ekonomiky v posledních letech i současnosti.

Základní údaje:

Hrubý domácího produkt (HDP) ČR Praha dlouhodobě více než 25 %
HDP/1 obyvatele v tzv. paritě kupní síly v Praze 41,8 tis. v roce 2009
Produkce HDP sektoru služeb více než 80 %
Absolutní objem přidané hodnoty v Praze v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví o 50 % větší, než činí souhrn za všechny ostatní kraje
Praha (jako region soudržnosti NUTS 2) překračuje výrazně 160 % průměru regionálního HDP na
1 obyvatele v rámci EU

Členitá odvětvová struktura, dosavadní příznivý vývoj a některá již provedená opatření se však odrazily v tom, že ekonomika na území hlavního města Prahy celkem úspěšně odolává tlakům a přímým dopadům finanční a ekonomické krize a recese. Trvalým úkolem však zůstává, a to i pro správu města, další kultivace podnikatelského prostředí a zachování existujících příznivých faktorů atraktivity Prahy pro stávající podnikatele i potenciální nové investory.

Makroekonomické ukazatele

Praha dlouhodobě produkuje více než 25 % hrubého domácího produktu (HDP) České republiky a v současné době vytvořený HDP v hlavním městě překračuje 1 bil. Kč. V porovnání s ostatními kraji je to více než dvojnásobek objemu na 1 obyvatele (ukazatel HDP/1 obyvatele v tzv. paritě kupní síly dosáhl v případě Prahy v roce 2009 hodnoty 41,8 tis., zatímco na ostatním území České republiky činil průměr 15,9 tis.).

Praha (jako region soudržnosti NUTS 2) překračuje výrazně 160 % průměru regionálního HDP na 1 obyvatele v rámci Evropské unie a Eurostat ji zařazuje mezi deset nejvýkonnějších regionů (v roce 2007 dokonce na 5. místě). V „očištěném“ srovnání velkých evropských měst (tzv. úroveň NUTS 3) se Praha umísťuje na velmi příznivém cca 50. místě.

Odvětvová struktura

Restrukturalizace ekonomické základny Prahy realizovaná od roku 1990 se zásadně dotkla jak vlastnictví, tak odvětvové a oborové struktury. Rámcová skladba pražské ekonomiky má standardní podobu velkých západoevropských měst a více než 80 % HDP produkuje sektor služeb. Rozvinula se zejména skupina komerčních a strategických služeb s vysokou inovační kvalitou a souhrn jejich výkonů se již pohybuje kolem jedné čtvrtiny pražské ekonomiky. Ve zpracovatelském průmyslu, který představuje necelých 10 % výkonů, jsou nosnými odvětvími farmacie, polygrafie, výpočetní technika a elektrotechnika, potravinářství.

Pražská ekonomika má historicky vzniklou odlišnou strukturu ekonomiky oproti ostatnímu území republiky. Je výsledkem dlouhodobé profilace odrážející specifické funkce Prahy jako hlavního města, vstupní brány pro investory, přirozeného centra správy státu nebo koncentrace duchovního a vzdělanostního potenciálu. V neposlední řadě je to i výjimečná atraktivita kulturně-historická.

Podíl odvětví na celkových výkonech (rok 2009, hrubá přidaná hodnota, v %)

Praha

ČR celkem

ostatní území

(ČR bez Prahy)

celkem

100,0

100,0

100,0

A Zemědělství a lesní hospodářství

0,3

2,3

2,9

C Dobývání nerostných surovin

0,1

1,1

1,5

D Zpracovatelský průmysl

8,7

23,6

28,8

E Výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody

5,0

5,7

5,9

F Stavebnictví

5,5

7,4

8,0

G Obchod, opravy spotřebního zboží

15,4

11,8

10,5

H Pohostinství a ubytování

2,7

1,9

1,6

I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace

11,8

10,5

10,0

J Peněžnictví a pojišťovnictví

8,9

3,9

2,1

K Komerční služby

24,5

14,4

10,9

L Veřejná administrativa

6,4

5,8

5,5

M Školství

3,3

4,4

4,8

N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost

2,8

4,2

4,7

O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

4,4

3,2

2,7

Zdroj: ČSÚ, Regionální účty 2010

U některých odvětví, zejména obslužného charakteru (např. doprava a telekomunikace, veřejná administrativa, školství, výroba a rozvod vody, tepla a elektřiny) jsou jejich podíly v Praze téměř shodné s ostatním územím ČR. Rozdílnost podílů u dalších naopak vyjadřuje specifika funkční, a tedy i odvětvové, struktury. Jde například o vysoké zastoupení průmyslu na území mimo Prahu na jedné straně a na druhé straně několikanásobek podílu v případě Prahy u skupiny odvětví Komerční služby nebo Peněžnictví a pojišťovnictví.

V řadě odvětví a oborů je tak Praha nezastupitelným nosným pilířem ekonomiky celostátní. Podporovány jsou především aktivity (investice) zajišťující úlohu Prahy jako centra znalostní ekonomiky státu, ale tím také jeho konkurenceschopnost na „mezinárodním trhu metropolí“. Například absolutní objem přidané hodnoty v Praze v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví je o 50 % větší než činí souhrn za všechny ostatní kraje, v případě Komerčních služeb vytváří Praha 80 % souhrnného objemu za „zbytek“ ČR, apod.

Podíl výkonů odvětví

Zdroj: ČSÚ, Regionální účty 2010

Podíl Prahy na výkonech odvětví

Zdroj: ČSÚ, Regionální účty 2010

Související odkazy

  1. Srovnání ekonomické výkonnosti evropských regionů podle NUTS a konstrukce  porovnatelnosti hl. m. Prahy a dalších měst EU
  2. Územně analytické podklady hl. m. Prahy (kapitola 2.5 Hospodářské podmínky)
  3. Související analýzy a studie na webu URM