Trh práce

Zájem investorů o Prahu doprovázený nárůstem kapacit zejména v oblasti služeb se v minulosti odrazil ve zvýšení nabídky pracovních příležitostí. Praha je v rámci České republiky největším regionálním trhem práce – počet pracovníků překročil 850 tis. osob, což je více než 15 % celostátního objemu.

Základní údaje

Praha - největší regionální trh práce ČR více než 850 tis.pracovníků, tj. více než 15 % celostátního objemu
Hlavní město skýtá pracovní příležitosti pro cizince více než 100 tis. osob
Z okresů Praha-východ a Praha-západ dojíždí za prací do hlavního města cca 45 tis. osob
Míra nezaměstnanosti dosahuje polovičních hodnot celostátního průměru, činí 3,7 % (3. čtvrtletí 2010, ČSÚ)

Je rovněž zdrojem pracovních příležitostí pro cizince (více než 100 tis. osob s početnou skupinou občanů zemí EU) a také pro dojíždějící (saldo 120 tis. osob) zejména z okolí města (z okresů Praha-východ a Praha-západ téměř 45 tis. pracovníků).

Vývoj zaměstnanosti dle ESA95

Zdroj: ČSÚ, Regionální účty; propočty STR URM a PROODOS

Charakteristické pro pražský trh práce jsou jeho pestrost a kvalita opírající se o velký potenciál kvalifikovaných pracovních sil. Významných faktorem formování jeho struktury je především úroveň vzdělání základního zdroje, tj. obyvatelstva bydlícího v Praze.

Struktura vzdělání a pracovní síly

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

Uvedené vlivy i důsledky transformačních změn uplynulého dvacetiletí se projevily nejen v celkovém vývoji počtu zaměstnaných, ale i v prohloubení diference v odvětvové struktuře zaměstnanosti mezi Prahou a ostatním územím ČR, resp. celorepublikovým průměrem. Jedna čtvrtina zaměstnaných pracuje v Praze v organizacích tzv. komerčních služeb, základem kterých jsou významné obory „strategických služeb“. Na polovinu klesl za posledních 20 let podíl zaměstnanosti v pražském průmyslu a představuje třikrát menší zastoupení v odvětvové struktuře, než je průměr za souhrn ostatních krajů ČR.

Podíl odvětvových agregací na celkové zaměstnanosti, rok 2009, v %

odvětvové skupiny - OKEČ

ČR celkem

ČR bez Prahy

Praha

součet

100,0

100,0

100,0

Zemědělství, lesní hospodářství a myslivost

3,5

4,2

0,5

Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti

0,0

0,0

0,0

Dobývání nerostných surovin

0,9

1,1

0,1

Zpracovatelský průmysl

25,9

29,4

9,7

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

1,1

1,2

0,8

Stavebnictví

9,2

9,0

10,1

Obchod, opravy spotřebního zboží

14,2

13,9

15,3

Pohostinství a ubytování

3,7

3,5

4,8

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace

6,9

6,6

8,2

Peněžnictví a pojišťovnictví

1,7

1,3

3,8

Komerční služby

11,6

8,9

24,1

Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení

5,8

5,5

7,4

Školství

5,6

5,8

4,7

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

5,5

5,8

4,4

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

4,2

3,8

6,1

Domácnosti zaměstnávající personál

0,0

0,0

0,0

Exteritoriální organizace a spolky

0,0

0,0

0,0

Zdroj: ČSÚ, Regionální účty; propočty STR URM a PROODOS

Některé globální krizové vlivy současnosti se logicky projevily částečným zvýšením skupiny registrovaných nezaměstnaných (32,2 tis. osob v listopadu roku 2010). Míra nezaměstnanosti však stále dosahuje jen polovičních hodnot celostátního průměru a pohybuje se pod 4 % (3,9 % registrovaná míra nezaměstnanosti dle MPSV v listopadu 2010; obecná míra nezaměstnanosti dle ČSÚ 3,7 % ve 3. čtvrtletí 2010). Ve střednědobém horizontu nehrozí větší propad.

Srovnání obecné míry nezaměstnanosti

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

Přesto se některé obtíže hospodářského vývoje promítly do významného ukazatele kvality lokálního trhu práce – počtu pracovních příležitostí nabízených úřady práce. Po mimořádně příznivém vývoji objemu nabídky vrcholícímu v roce 2007 došlo ke strmému poklesu, a to dokonce s větší razancí než byla v jiných krajích. Tato skutečnost znamená sice růst konkurence na trhu práce, avšak také problémy s uplatněním některých specifických skupin obyvatel Prahy, ale i např. pracovníků - cizinců. Perspektivně to může pro některé z nich představovat i potenciální zdroj závažných sociálních obtíží. Pro pražský trh práce to znamená zcela nové impulsy pro aktivní politiku nezaměstnanosti.

Vývoj počtu volných míst evidovaných na pražských úřadech práce

1990

1995

2000

2005

2006

2007

2008

2009

11/

2010

volná místa celkem

10 571

14 432

4 906

11 119

16 192

28 746

25 002

8 508

5 744

z toho:

pro absolventy a mladistvé

.

.

914

374

1 323

2 667

2 227

334

.

pro uchazeče se zdravotním postižením

.

.

510

286

398

549

552

170

.

neumístění uchazeči na 1 volné pracovní místo

0,4

0,1

4,5

2,2

1,3

0,6

0,7

3,5

5,6

Zdroj: ČSÚ, časové řady; údaje za listopad 2010 Úřad práce (publikováno web ČSÚ)

Související odkazy

  1. Územně analytické podklady hl. m. Prahy (kapitola 2.6 Sociodemografické podmínky, 2.6.3 Trh práce)