Urbanistická koncepce
Místní centra pak vznikala jednak z jádrových území historických obcí připojených k Praze, jednak jako centra novodobých sídlištních celků.
Podle typu, hustoty zástavby a bezprostřednosti vazeb lze v prostoru města vymezit tzv. pásma města: historické jádro města (Pražská památková rezervace v hl. městě Praze), vnitřní a vnější kompaktní město a vnější pásmo.
Pásma města a rozložení center
Jádrem města je tzv. celoměstské centrum. Rozkládá se z větší části na území historického jádra a navazujících čtvrtí - Vinohrady, Smíchov a Karlín. Jde o území celostátního významu, se zástavbou a institucemi, které jsou hlavními symboly státu.
Centrální oblast města tvoří území vně celoměstského centra. Tvoří ji území převážně historicky cenné zástavby, smíšené kompaktní struktury. Jsou zde soustředěny celostátně významné instituce státní správy, státní i městské reprezentace, národní kulturní zařízení a celostátně působící instituce vysokých škol a zdravotnictví.
Vnitřní kompaktní město představuje převážně historickou zástavbu 19. a počátku 20. století, území zahradních měst a enklávy novodobější volné zástavby. Součástí vnitřního kompaktního města a příležitostí pro rozšíření celoměstského centra jsou stávající městská centra jako Karlín, Dejvice nebo Pankrác.
Vnější kompaktní město tvoří zástavba převážně z druhé poloviny 20. století. Jeho součástí jsou významné obytné celky doplněné o síť center, rekreační zázemí a plochy s nabídkou pracovních příležitostí. Vnější kompaktní město vykazuje řadu ploch, které je možné označit za přestavbové, někde mají charakter brownfields. Území má zásadní potenciál pro rozvoj města.
Vnější pásmo rozšiřuje sídelní strukturu o drobná samostatná sídla ve volné, převážně zemědělské krajině. Stávající vývoj většinou respektuje princip uchování samostatnosti jednotlivých sídel.
Zdroj: URM
